Jak jsme stavěli trakař

Prvně si musíme objasnit, o jaký šlo trakař. Takže je nutno se vrátit poněkud zpátky. Vzhledem k tomu, že v letošním roce se nám ve sboru objevili již dvě svatby, a nemůžeme vyloučit, že se letos ještě něco třeba vyskytne, tak nás stihl nelehký úkol vymyslet vhodné dary. Jak jsme byli instruovaní, tak vymyslet dary, které by se hodili pro oba a ne jen pro jednoho. Takže naše první nápady, zahrnující domácí výčepy, sudy piv a další originální věci byly zamítnuty. Což, o to. Na první svatbu, Davidovi se vymýšlelo celkem dobře, žirafa s hasičským vybavením, vtipně spojujíc hasiče a zoo vystihovala oba. S Venkym nastal větší problém. Dlouhé hodiny jsme si ve zbrojnici, občas i mimo ní lámali hlavu s tím co koupit, padlo na to moře piv a kořalky a stále nic. Ne, že by se neobjevily geniální nápady, ale ani jeden nesplňoval původní požadavek. Až přišlo Venkyho zpívání a s ním nápad. Zřejmě pod vlivem většího množství zelené napadá Dorka spásná myšlenka, postavíme trakař. První reakce nás, ostatních, je na co ty vole trakař. No přiděláme na něj sedátko, aby ho mohla žena na čem odvést, kdyby náhodou, někde přebral. Po chvíli uvažování souhlasíme, že je to dobrý nápad, a dárek určitě využitelný pro oba. A hned se objevují myšlenky, co by měl takový trakař obsahovat, samozřejmě držáček na pivo, kořalku, na druhé straně zase něco kdyby se udělalo nevolno a další a další věci, v okamžiku, kdy zjišťujeme, že by se s trakařem musela vozit i centrála, tak začínáme znovu. První problém, kde sehnat trakař? Bradík hlásí, že má jeden na zahradě na vyhození, takže vše OK. Pomalu začínáme zajišťovat další věci, které se můžou hodit. Začínáme se těšit na příští víkend, jak začneme se stavbou. Ve zbrojnici se dokonce objeví i maják, aby byl Venky v noci vidět, ale objeví se první problém. Bradík hlásí, že trakař skončil ve šrotě a začínáme znovu. Naštěstí Volavka svým neunavným pátracím smyslem objeví nevyužívaný starý kotouč a tak nás místo přípravy na soutěž v Mrákotíně, čeká přestavba kotouče na trakař. Po dlouhém a na milimetry přesném měření dochází nejprve k sundání korby, šéfdizajnér a otec nápadu v jedné osobě, zkouší, jak by vypadalo otočit korbu a udělat z ní kukaň. Paráda, až na to že by Venky vypadal jak kosmonaut v přistávacím modulu a místa by tam neměl o moc víc. Návrh zamítnut, nakonec dojde k nalezení několika trubek ze starých zásob a můžeme se postit do rozřezání a opětovného svaření již ne kotouče, ale trakaře. Bohužel naši tradiční svářeči dnes nejsou přítomni a tak se koná pokus aspoň o nabodování. Vydaří se. Druhý den, po návratu ze soutěže v Mrákotíně a před odjezdem na Vlastovy narozeniny, se pouští Bradík do oprav svárů z předchozího den a  šéfdizajnér, který přibíhá z domácího pohodlí, se pouští do dalších nákresů. Naštěstí se objevuje spásný nápad, použít za sedátko, jedno z mnoha křesel z naší zbrojnice. Ihned je vyzkoušeno a schváleno, objevují se i další věci, které budou nezbytně potřeba – deštníček, tachometr a tak dále. Než se odebereme na oslavu, je čumák trakaře hotov a konečně to vypadá trochu k světu. V neděli krátce po obědě, jen co vystřízlivíme z oslavy, se pouštíme do přivaření posledních držáčku a začínají natěračská práce. Sice podle obvinění nepřítomných členů družstva, je více barvy na zemi, než na trakaři, ale zadaří se a dva nátěry jsou hotovy. V úterý doladěn finální nátěr a definitivní barevná kombinace. Nejtěžší práce nás čeká poslední den, v pátek, je nám jasné, že musíme již všechno stihnout, většina věcí je nanesených, plánky jasné, ale stále nemůžeme začít. Začíná být mírná nervozita. Elektrický muž se vrhá na zprovoznění majáku, skupina číslo dvě se vydává přidělat křeslo. Vysypeme krabičku se šroubky, hledáme dostatečně dlouhé, nejsou, vymyslíme přidělání systémem převod přes pásovinu, šroubky po měření vychází. Vydáváme se vyvrtat asi metr silnou pásovinu akumulátorovou vrtačkou s tupým vrtákem, po zlikvidování několika vrtáku a jejich opětovném nabroušení na kotoučové brusce, ať žije bezpečnost práce, přichází konečně spásný nápad, v průběhu vrtání chladíme vrták olejem a snižujeme tření a zadaří, po několika desítkách minut máme čtyři díry vyvrtány. Křeslo přiděláno, šroubky jsou sice dlouhé, ale je ji málo, nějak jsme se přepočítali. Naštěstí mezitím doráží David, tak je obratem vyslán domů pro šroubky. Ovšem mezitím vyvstal další problém, dvě devítivoltové baterky nám nechtějí roztočit maják, po dlouhé diskuzi, nezbývá nic jiného než si na den půjčit baterku z mašiny, vyndat už sbalenou svářečku a začít vymýšlet držák. Stále dolaďujeme detaily, snažíme se všechno vychytat. Při snaze přilepit navigaci, se nám ztrácí sekundové lepidly. Půl hodinky hledání, nic. David vyráží pro lepidlo a ukrást ségře z kola držák na limonádu, vlastně na pivo. Všímáme si, že Volavka začíná pajdat, říkáme si, že se tedy na zítra nešetří a valí to do sebe už dneska, po chvílí jen těžce zvedá nohu a to už začíná být podezřelé. Přímo detektivní pátrání odhalí problém, sekundové lepidlo přilepené na botě, takže všechno se vždy najde. Ještě menší cesta našeho strojníka domů pro bažanta a kompresor, abychom dofoukli kolečko, menší debata, kam přidělat bažanta a krátce po jedenácté můžeme ohlásit splněno. Příště, ale začínáme rozhodně dříve.

Fotogalerie
Video z použití
30.07.2014 19:15:14
Jarda_M
Není důležité vyhrát. Stačí nezkazit zábavu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one