Horní Němčice - noční 17.9.2011

Debakl

Do Horních Němčic přijíždíme, po přesunu z Čenkova, zrovna do probíhajícího nástupu. Zařazujeme se na okraj a po vyslechnutí pár posledních slov jdeme zhlédnout startovní listinu. Zjišťujeme, že na start jdeme jako dvanáctí ze sedmnácti přihlášených družstev. Dáváme si vychlazeného kozlíka a prohlížíme si trať. Neobvykle úzká, za rozdělovač mírně levotočivá a stoupající do kopce, různě se střídající povrch a v cestě překážky v podobě sloupků od plotu, které jsou osvětlené blikajícími světly, aby do nich někdo v zápalu boje nenarazil. Rozbalíme základnu přímo u rozdělovače, což se po odběhnutí dvou ženských družstev ukazuje jako nepříliš šťastné řešení a tak se posouváme kousek výše. Po odběhnutí kategorie žen a chvíli čekání na tmu startuje kategorii mužů. Dáváme si další pivo a hodnotíme konkurenci, je nám jasné, že na bednu to dnes nebude, ale na zlatý střed si troufáme, zvláště když se většině družstev nedaří podle jejich představ. To jsme ještě nevěděli, co čeká nás: Start perfektní, spolupráce vzadu klapla na jedničku, předek až po rozdělovač také. Voda letí dopředu závratnou rychlostí. Bohužel Dejwid odtahuje koncovku céčka od rozdělovače, než se jí podaří připojit, narveme všechnu vodu do druhého proudu. Olavka zrovna spojuje céčka, škubne to s ním, ruka letí spolu s hadicí zpět. Ohrazení tratě, sloupky zalité v pneumatikách betonem padají, okolo stojící diváci zlití vodou pochopili, že stát blízko tratě se nemusí vyplácet. Naštěstí jsme netrefili skleník stojící v sousední zahradě. I přes to se nám podaří dokončit, ale čas 63,65 nás odsuzuje k boji o poslední příčky. Většina z nás je mokrá a na pivo ani není chuť. Nejhůře je na tom Olavka, jehož ruka vypadá, jak kdyby patřila figuríně z výlohy, a nedaří se mu ohnout ani jeden prst. Na druhý pokus tedy musíme shánět nového proudaře. Posedáváme u místního rybníčku a snažíme se zjistit, kde se stala chyba. Na chvíli nás opustí náš zbylý proudař s košařem a když jsou opětovně nalezeni jejich svítící oči a píseň na rtech dosvědčují, že nezůstalo u jediného panáku proti zimě, ale že zřejmě zapíjeli žal z prvního útoku. Druhý útok opět dobře rozběhnutý, i když košař si myslí, že se běží s dlouhými savicemi a brzdí až kousek za kádí, našemu proudaři se nedaří zapojit hadice, je osvěžen sprškou ledové vody do obličeje, po níž vystřízliví a společně s béčkařem vytáhne hadici na kopec a sundavá terč. Čas je lepší než první 38,10, ale součet 101,75 nás odsouvá na předposlední příčku. Balíme vybavení a odcházíme do baru za proudařem, který se snaží rumem podpořit uzdravení ruky. Pomalu již začíná hýbat jedním prstíčkem. Čekáme ještě na nástup, jestli se na nás neusměje štěstí aspoň nyní a nevylosují nás jako výherce sudu piva. Bohužel ani to se k našemu zklamání nekoná. Opuštíme tedy proudaře, který pokračuje v rumové rehabilitaci, s tím že nohy má zdravé, takže domů dojde a po půlnoci vyrážíme k domovu. To byl tedy náš první pokus v historii o zvládnutí dvou soutěží v jeden den.

 

Sestava

 

Koš – Matěj Petrů

Savice – Teodor Vyhlídal

Strojník – Pavel Kučera

Béčka – Jaroslav Matějka

Rozdělovač – Martin Brada

Céčka – Petr Volavka – 1. útok

              David Martínek

              Tomáš Nikodým (SDH Nová Ves) – 2. útok

 

Fotogalerie

Klip

20.09.2011 16:17:54
Terror
Není důležité vyhrát. Stačí nezkazit zábavu.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one